O dog scooteringu
U nás jej známe jako koloběžkování v zápřahu se psem (nebo psy).
V současné době je tento mladší bráška známého mushingu (psí spřežení)
stále oblíbenějším sportem nejen u nás, ale i ve světě.
Na rozdíl od mushingu, který se provádí v zimním období, nepotřebujete ani sníh, ani smečku psů tažného plemene. Psi i zde nosí postroje jako tažní psi. Ke koloběžce (skútru) se poutají vodítkem s amortizérem přes pružný adaptér. Díky tomu jsou zmírněny otřesy, což oceníte zejména při rozběhu psa, tím spíš, když se liší jeho cíl s tím Vaším.
Pro scotering se většinou užívají stejné povely jako u mushingu, i když ne tak přísně, proto můžeme místo povelů „gee“ a „haw“ použít například „levá“ a „pravá“.
Koloběžky vhodné pro scootering obvykle využívají brzdy i pneumatiky ve stylu horského kola. Mají široký prostor pro stání a odrážení, některé jsou dokonce vybaveny tlumiči. Nevhodné, ba až nebezpečné jsou koloběžky s malými a úzkými kolečky.
Alternativou scooteringu je bikejoring, kdy místo koloběžky použijeme kolo, hůř se z něj však v neblahé chvíli seskakuje, což může zvýšit riziko úrazu. S koloběžkou se navíc spíše přizpůsobíte rychlosti Vašeho běžícího psího miláčka. Technika jízdy je velice jednoduchá, abychom se vyhnuli jednosměrnému zatížení, je vhodné střídat strany.
Tento sport bývá doménou především severských psů (jsou snáze motivovatelní) a pointrů (pro jejich rychlost),ale je otevřen i mnoha jiným plemenům psů. Důležité je nadšení a chuť běhat. Pes, který táhne skútr by měl mít nad 15 kg, ale v týmu si mohou tah užít i menší psíci.
Scootering trénuje psa i jeho páníčka. Jezdec musí mít na paměti, že pes není motor a je nutné mu pomáhat tlačit, zejména do kopce.
Většina psů přijde koloběžkování rychle na chuť. Týmová práce v kombinaci s poznáváním nových míst upevňují pouto mezi člověkem a jeho čtyřnohým přítelem.
